Bezva narozeninová oslava 31.VII. v Yoozolandu

motto: Stars & Stripes over The Yoozoland

Zpět na přehled akcí

Milý deníčku!
Tento víkend jsme oslavili kolektivní narozeniny Peťáčkovy, mé a Červovy. Peťáček byl tak laskav a neopatrný,
že nám poskytl prostor svého poplužního dvora a my tam dělali randál a bugr od pátku až do neděle. S Pavlíkem
a Káťou jsme dorazili již v pátek, abychom měli před ostatními slaviteli náskok a prožili bezva poklidný večer
u ohně, na kterém se opekly klobásy prvotřídní kvality, vůně i chuti, které dodalo domácí panstvo, tedy Stáňa
a Peťáček. Sudy s nápojem od našeho drahého pivoděje Taty jsme měli uskladněny ve sklepě, takže jsme se věnovali
několika plechovým Kozlům a ve vší počestnosti jsme prožili mírný debatní večírek. Bylo to velice romantické.
Ráno jsme se s muži věnovali výstavbě stanu a ženy se ukrývaly v hloubi domu, kde mazaly všelijaké pomazánky
na všelijaké pečivo. Co se stavby toho stanu týče, je podivuhodné, že se to dá zvládnout ve třech a výsledek
je pravoúhlejší, nežli se obvykle zadaří v kolektivu mnohem početnějším. Patrně zde ne úplně platí pořekadlo,
že více hlav více ví.
Dalším přibyvším členem kolektivu byl George, který dorazil kolem poledne a zapojil se do příprav. Nanosili
jsme zelené židle a stoly, zabodli do země stožár, vztyčili vlajku a vypili několik piv. Prostě běžná rutina.
Výčet hostů není třeba vypisovat, neboť jsou všichni zachyceni na obrázcích a nikdo už jim to neodpáře. Vyzdvihneme
jen Fíka, protože je největší a taky proto, že přivezl gril a výčepní zařízení, bez nichž bychom byli nahraní.
Samotný oslavný večírek byl velice povedený. Pivo, dodané Tatou se ukázalo býti naprosto excelentním a mohu jen
děkovat prozřetelnosti, že ho nebylo více. Při jeho značné síle bych asi brzy podlehl jeho svodům a nemírně se zmydlil.
Takhle jsme po jeho vypití přešli na werkbeer běžné produkce který nám připadal jako vodička a vydrželi v použitelném
stavu až do finále. Dokonce jsem byl schopen obsluhovat i kytaru, která mi byla vydána ze skladu kolem jedenácté
večerní hodiny a nikdo z obecenstva mi ji nenarazil na hlavu, takže to asi nebyl zas takový malér. Při této příležitosti
musím vyzdvihnout pěvecké výkony pánů Dědka a Fíka, kteří se pasovali do role mých "girls" a svým bohatýrským zpěvem
mne neúnavně podporovali po celou dobu produkce, přičemž tančili u stanové tyče. Byli úžasní.
Dále bych rád poskytl vysvětlení k fotografiím č. 50 a 51. Ta hromádka neštěstí, která se na nich nachází, není Witus
semletý pivem na šlupky, ale Witus kupodivu naprosto střízlivý, pouze předvádějící jakýsi rituální způsob spoutání
zajatce bez provazů, pouze s pomocí subtilního stromku. Pokud někomu připadá, že Witus má na sobě neobvyklé roucho,
pak vězte, že onen jinoch svou proslulou lenost dotáhl do takové dokonalosti, že již nepoužívá jiného oděvu než pyjama,
protože pochopil, že se doň stejně musí večer co večer zahalit, tak proč v něm nezůstat i přes den, že. Jinak je ale
naprosto zdráv.
Oslava tedy proběhla v dokonalém pořádku, za což vděčíme i skutečnosti, že nikoho nenapadlo začít nalívat kořalky,
takže si dokonce všichni všechno pamatujeme. Po třetí hodině ranní jsme to rozpustili a šli spát.
Ráno nás zastihlo svěží a po dojedení a dopití zbytků jsme ukldili stánek, poděkovali domácím za pohostinství
a trpělivost a rozjeli se do svých domovů.
Děkuji všem zúčastněným hostům za milou společnost a hezkou oslavu a Stáně a Peťáčkovi za poskytnutí azylu pro naše
aktivity. Tatovi děkuji za vynikající pivo a Fíkovi za nakrmení celé společnosti.
Prostě skvělý víkend.

Zpět na přehled akcí