Odpočinkový víkend v lázních Lopatovice!

motto: Napij se! To tě postaví na nohy.

Zpět na přehled akcí

Tak jsme vyrazili po týdnu opět do vesnice jihovietnamských rolníků, abychom ukojili kutací pudy páně Sokolíkovy. Celkem jsem se na pracovní sobotu těšil, protože jsem byl již předem smířen s faktem, že tento víkend rozhodně neproležím na otomanu. Wolf s Bárou mne vyzvedli v sobotu ráno a za nerozhodného počasí započala naše cesta za rekreací. První ránu jsem dostal v Boleslavi v nákupním středisku. Bára s velice nenasytným výrazem ve tváři dovlekla do vozíku flašku s rumem! To by samo o sobě nebylo tak frustrující, jako skutečnost, že před pár dny jsem ji tuto pochutinu cpal v Chaloupce a chladně mne odbyla slovy: "Já už rum nepiju!" To jí to teda dlouho nevydrželo.
Zbytek cesty jsem přemítal o přelétavosti žen. Dovlekli jsme náklad do vesnice a rozhlíželi se po Sokolíkovi, kterýžto po chvíli vyfáral z nějaké podzemní sluje a celkem nemilosrdně nás seznámil s pracovními úkoly. Normální člověk by ho asi na místě zabil a vrátil se domů, leč mne již grandiózní projekty těchto maniaků nepřekvapují, takže jsem si omotal hlavu šátkem, uchopil lopatu a jal se fárati. Díra v zemi nám utěšeně hloubla a stavitel se zdál býti spokojen. Krom toho nás Wolf v přestávkách zásoboval potravinami a Bára porůznu hopkala kolem a líčila nám těžkosti dívčího života. K blahobytu celého kolektivu navíc přispíval nepřetržitý přísun piva různých značek, ze kterých bych rád jmenoval především své oblíbené Svijany. V okamžiku, kdy díra byla již hluboká natolik, že dvěma pracovníkům, na dně se vyskytujícím, hrozilo vzájemné umlácení lopatami, opustil jsem Sokolíka a věnoval se na povrchu zemském rozličným truhlářským úkonům. Bylo to velmi potěšující, neboť jsem byl blíže Svijanům.
K večeři jsme měli maso z nějakého nezapamatovatelného druhu skotu, ale Wolf tvrdil, že je to výtečné, což se nakonec prokázalo. Tak jsme si nacpali pupky masem a bramborami pečenými s česnekem a cibulí, jakož i slupkou. Tato příloha je fantastická a kdo to nezná, marně žije. Po večeři jsme se váleli kol ohně a kolem půlnoci jsme popadali do svých nor za účelem spánku.
Ráno se předvedlo nadějným počasím a Wolf se předvedl rozpečenými rohlíky se sýrem a salámem. Blahoslavená kamna s troubou.
Zatímco okolní teplota počala stoupati úměrně ku stoupajícímu slunci, my jsme počali práce na dokončení projektu. Šlo to celkem dobře, neboť se jednalo již spíše o činnosti kosmetické a zahlazovací. Sokolík si z nudy postavil ještě kostru jednoho domečku a kus střechy. Já bych s tím asi zašel k doktorovi, ale jinak je to jeho věc.
Nakonec jsme po sobě poklidili ten hampejz a vyslunění a odpočatí se vrátili do Prahy. Budu z toho zase pár dnů živ, takže všem třem účastníkům zájezdu děkuji za krásné dva dny.

Zpět na přehled akcí